Mini Tornado

Mini Tornado jsem si pořídili proto, abychom měli něco, co snese hrubší zacházení a co lítá rychleji než Bomber. S původním motorem Speed 280 to byl ale dost pomalolet, takže došlo k výměně za RACE variantu. S ním už letadlo udělé přemet bez rozjezdu, rozumně stoupá atd. - samozřejmě za cenu kratších letových časů a lehkého přetěžování motoru který v důsledku toho více hřeje. Aktuálně je MT ostříďákované velkým červeným MPJETem, s kterým to létá vpodstatě bez omezení. Dlouhé kolmé stoupání není problém, střemhlavé lety pod plynem rychlostí 130 km/h jsou na kus gumového EPP taky dobrá zábava :)

Letové vlastnosti to má příjemné, létá stabilně, i se Speedem 280 Race se dá slušně akrobatit. Přemety, výkruty, lety na zádech, překruty, osmičky, přistání do ruky... Se stříďákem to samé, akorát s rozdílem, že jde vždy udělat vše a člověk není nijak omezován výkonem motoru a navíc si může dopřávat kolmá stoupání do nevidím a rychlé průlety v nízké výšce. Co se týče vhodnosti pro začátačníky, jak se často doporučuje, tak nevim, nevim. Když to srovnám s Bomberem, tak ten je 100x vhodnější. Jediné co by bylo asi plus je vetší odolnost - tu ale nemám vyzkoušenou, protože i když to je EPP, tak s tím o zem netřískám. Jednou se mi akorát podařilo přistát na stromě a při setřepávání dolů dopadlo asi z 7 m na čumák na asfalt - nic se mu nestalo.

Na jaře 2012 darováno Tondemu... resp. vyměněno za flašku Metaxy :)

Nová vrtule červen 2006

Jelikož regulátor měl s vrtulí 9/6 ještě rezervu, nedalo mi to, a zkusil jsem namontovat vrtuli o kousek větší a to APC-E 10/7". Stoupá to s ní lépe, létá to rychleji, nic z trojice motor - regulátor - baterky nijak výrazně při citlivé práci s plynem neprotestuje, takže jsem větší vrtuli nechal. Naměřené údaje z regulátoru jsou následující: 8233 otáček/min, 45 A max. proudová špička, 17 A proud při plném plynu, max. teplota 51 stupňů. Jediný problém je, že brzda regulátoru již není schopná takovouto vrtuli účinně brzdit, takže při razantnějším bezmotorovém létání se vždy roztočí.

Nové baterky, tentokrát LiIon březen 2006

Po špatných zkušenostech s LiPolkama Yuntong jsem změnil technologi a zkusil tam dát LiIonky. Konkrétně tříčlánek dodávaný firmou Mega - LiIon 15C 1350mAh. Prozatím jsem s nimi velice spokojený, uvídím ještě jak dlouho vydrží. Tím že mají LiIonky lehce nižší napětí a větší pokles při zatížení, bylo možné tam bez přetěžování regulátoru dát větší vrtuli APC-E 9/6, s kterou letadlo lépe stoupá. Odběr v této konfiguraci za letu při maximálním plynu je cca. 15 A, proudové špičky 36 A, otáčky 9200 (hodnoty načteny z regulátoru, takže ty proudy jsou jen orientačně).

Mrtvé Yuntong 1500 mAh únor 2006

Lipolky Yuntong 1500 mAh bohužel nepřežily zimu, napětí na nich velice rychle klesne už při malých odběrech, hodně se hřejou, smysluplně lze z nich dostat tak 200 mAh... Články jsou stále srovnané, žádný nemá nijak výrazně jiné napětí. Měly naběháno cca. 10 cyklů, některé akorát byly ve velkých mrazech, což pravděpodobně mohl být důvod toho, že umřely. Nabíjeny byly na Lipo Card, na regulátoru nastavený nejdelší rozběh, odběry rozumné. Další možná příčina mohlo být skladování - byly skladovány nabité, vybíjení napůlku a strkání do lednice nepraktikuji. Ostatním lipolkám nevypadá, že by jim skladování v nabitém stavu za pokojové teploty nějak extra vadilo.

Stříďák listopad 2005

Jelikož létání se stejnosměrným Speedem začalo být postupem času nuda, přeci jenom toho výkonu by to chtělo více a navíc motory čas od času odcházely, rozhodl jsem se miniTornádu dopřát střídavý elektromotor. Aby to stálo za to, tak volba padla na "velkého červeného" od MPJETu. Jelikož jsem hned neměl po ruce baterky, které jsem měl v plánu tam provozovat, provedl jsem první lety s dvoučlánkem E-Tec 1250 mAh. S původní vrtulí Graupner 8/6 byl letový projev jen o málo lepší jak se Speedem 280 Race, s APC-E 9/6 už začalo být poznat, že tam je stříďák. Teprve s tříčlánkem lipolek to ale začalo o něčem být. Konkrétně tam nyní vozím 3S1P Yuntong 1500mAh, které se ještě dají bez větších problémů schovat do křídla, navíc svojí hmotností vyváží motor vzadu, takže nevozím žádné olovo navíc. Aby křídlo sneslo vyšší hmotnost a větší přetížení během letu, je vyztuženo jak ze spodní, tak z vrchní strany uhlikovými kulatinami. Letový projev je paráda, vpodstatě bez omezení, kolmé rychlé sloupání není problém. Vyšší hmotnost oproti původnímu miniTornádu přiliš nevadí, stále létá rozumě i na nižších rychlostech.

  ©2010 Jiří Masník

  ©2010 Jiří Masník

  ©2010 Jiří Masník

Světla říjen 2005

Mini Tornado 4

  ©2010 Jiří Masník

Osvětlení mini Tornáda zajišťuje modul Night Fly NF-2RC a šest LED diod. Modul umí jedním kanálem spínat dva okruhy, jeden z okruhů může blikat. Diody jsou umístěny následovně. Červená na levém křídle, zelená na pravém křídle, bílá blikající na spodní a na vrchní straně křídla a nakonec dvě 8mm LED jako přistávací v náběžné hraně křídla. S takto osvětleným letadlem lze bez problémů létat i hodně pozdě v noci, aniž by člověk měl problémy s určním pozice. Dobrému osvětlení napomáhá také to, že EPP lze prosvítit, tj. při větší tmě nesvítí jen samotná dioda, ale i kus EPP okolo. Vzniknou tak například relativně velké svítící fleky na koncích křídel, které jsou opravdu dobře vidět ať je letadlo natočeno jakýmkoliv směrem.

Upgrade duben 2005

Jelikož původní pohonné accu dosloužily (jedny pack byl ztracen za letu v poli a již nenalezen, druhý byly zničen používáním), bylo potřeba pořídit nové. Díky né zrovna dobrým zkušenostem s High Discharge NiMh jsem se nakonec rozhodl přejít na Li-poly. Byl pořízen dvojčlánek E-TEC HP 1250mAh. Současně s přechodem na Li-pol bylo potřeba přejít i na regulátor, který by s nimi uměl zacházet a odpojoval je od motoru zavčas. Pořízen byl TMM 0810s. Když už jsem byl v obnově vybavení, tak jsem koupil i nový přijímač, Rex5 MPD, protože pro původního Rexe4 jsem měl již jiné využití a navíc už měl něco za sebou, takže provozovat ho v letadle se mi nadále moc nechtělo. Vzhledem k tomu, že Li-polky jsou lehčí, bylo potřeba pro dodržení těžiště zadlabat do špičky kus olova. Není to sice nejlepší, vozit závaží, ale pořád se mi to líbí více, jak vyříznout kus křídla a posouvat motor dopředu. Letové časy se s novými baterkami protáhly na cca. 20 minut, tah je o maličko menší jak se sedmičlánkem NiMH/NiCd ale pořád dostatečný pro pohodové poletování - kladem je taky to, že teď už motor tolik netopí.

Fotky

  ©2010 Jiří Masník

  ©2010 Jiří Masník

  ©2010 Jiří Masník

Co se týče vybavení, tak příjímač je Rex4 plus, servo 2x Graupner C141, regulátor nezničitelný Jes 050. Na vysílači mám namixované na třípolohový spínač natažení výškovky - užitečná to věc při startech a přistáních, případně létání bez motoru. Dále pak ještě dvojí výchylky, u větších nějaké ty exponenciely. Výchylky mám nastavené větší než je v návodu.